Z vědeckých zdrojů

Káva » Z vědeckých zdrojů

  • pražička
    pražička

Vědecký tým Vysoké školy chemicko-technologické v Praze analyzoval rozdílné druhy kávy a techniky jejich přípravy. „Věděli jsme, že kromě nejznámějšího kofeinu káva obsahuje i další látky, včetně řady zdraví prospěšných látek s antioxidační aktivitou. Zajímalo nás, zda mají rozdílné způsoby přípravy různých druhů kávy vliv na sledované látky. A pokud ano, tak jaký," říká profesorka Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu chemie a analýzy potravin.

S ohledem na obsah kofeinu v nápoji hraje roli použitá odrůda kávy. Robusta má obecně vyšší obsah kofeinu než odrůda Arabica a vlastní způsob přípravy kávy tuto skutečnost už výrazně neovlivní. „V podstatě je z hlediska psychostimulačního účinku kávy jedno, zda si dáte espresso nebo zalévanou kávu. Kterákoliv z nich pomůže díky kofeinu zlepšit bdělost, pozornost, logické myšlení a celkovou tělesnou a duševní výkonnost," říká lékař Pavel Kohout.

Kromě kofeinu se kávy liší zastoupením ostatních látek, k jejichž tvorbě dochází v průběhu procesu pražení. Dosažená teplota a délka pražení ovlivňují především vznik charakteristického aroma a chuti. Vysoké teploty při pražení způsobují i vznik antioxidantů.

Studie potvrdila přítomnost antioxidačních látek ve všech druzích kávy. „Antioxidanty spolu s ostatními látkami hrají rozhodující roli při pozitivních vlivech kávy na lidský organismus,„ vysvětluje Pavel Kohout a dodává: „Díky nim pravidelná konzumace kávy může snižovat riziko vzniku diabetes mellitus II. typu, má protinádorové účinky a pozitivně působí při prevenci Alzheimerovy choroby.“

 

          Dospělý člověk může denně bez obav zkonzumovat přibližně 300 mg kofeinu, což odpovídá čtyřem až šesti šálkům kávy.

          Až 70 % denně přijatých antioxidantů mohou tvořit právě antioxidanty konzumované v kávě.

          Pravidelná denní konzumace již několika šálků kávy dokáže potlačit či oddálit vznik některých tzv. civilizačních chorob (Diabetes mellitus II. typu, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, astma, nemoci srdce a cév).

          U konzumentů kávy je v průměru o 15 % menší riziko vzniku mozkové příhody než u těch, kdo kávu nepijí. V případě, kdy konzumace dosahovala 2 šálků denně, bylo riziko sníženo o 14 %, při vyšší konzumaci 3–4 šálků pak o 17 %.

 

Další studie ICS dokazuje, že káva má čtyřikrát vyšší obsah antioxidantů než čaj, který je dalším zdrojem těchto důležitých látek. "Vyhlídky na to, že káva by mohla snižovat riziko úmrtí u srdečních chorob je významnou a zajímavou stopou pro další bádání," soudí Peter Martin.

Největší pokrok učinili vědci v pochopení souvislosti mezi volnými radikály a nemocemi. Lidské tělo bojuje s případnými škodlivými účinky několika způsoby, včetně systému enzymatické obrany a antioxidanty.
Používání kávy pro léčebné účely jako kupříkladu střevní nálevy se používají k očistě organismu už zhruba sto let. Kávový klystýr odstraňuje z jater toxiny a pomáhá ulevit od bolesti pacientům s rakovinou v případech, kdy ostatní léky selhávají. Německý lékař Max Gerson zavedl klinické používání kávových klystýrů v Evropě jako součást léčby rakoviny už v roce 1930. Během druhé světové války dokonce německá armáda používala kávu jako analgetikum, protože tehdy nebylo možné dovážet jiné prostředky tišící bolest.